Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baarová, Bohéma, Masaryk a zbytečný kolem toho ryk

9. 03. 2017 22:33:07
Film Lída Baarová jsem viděl loni v kině, seriál Bohéma (jak jinak) v televizi a fim Masaryk při poněkud opožděné premiéře dnes. Mají podobné téma - období druhé světové války a to, jak se s ním různé známé osobnosti vyrovnávaly.

Všem třem dílům odborná kritika i mnozí diváci vyčítali do jisté míry svévolné zacházení s historickými fakty a také jiný hodnotící pohled na protagonisty, než na jaký jsme zvyklí. A tak se na ně snesla odsouzení jak zprava, tak zleva.

Osobně nejsem žádný filmový odborník a už vůbec ne intelektuál v tradičním slova smyslu (když už, tak polointelektuál), ale přesto mě zaráží, že diskuse se vedou převážně jen o věrnosti historickým skutečnostem, ale ne o uvěřitelnosti autorské fikce a snaze pochopit jednání hlavních postav, drcených politickými tlaky a hrozbami, které si dnes dokážeme jen stěží představit.

A přitom právě o to jde především!

Tvůrci filmu Lída Baarová se pokusili pochopit a zobrazit osudy hloupé a slávychtivé herečky, kterou navíc tlačí do každé příležitosti k úspěchu její chorobně ctižádostivá matka, herečky, dávající přednost posteli před politikou, protože ta je přece vždycky špinavá! (Ale na kolik takových Baarových by se dalo při troše zlé vůle ukázat prstem i dnes? O předlistopadových dobách ani nemluvě.)

To autoři Bohémy podle vlastních slov nechtěli nikoho soudit, ale soudili už tím, že se dotkli svatozáří některých ikon českého filmu.

A scénáristé filmu Masaryk? Ti poskytli divákům téměř klinickou studii člověka, který chtěl být umělcem, ale kterého otec a po něm zděděné jméno předurčili ke snaze pomáhat své vlasti a svému národu z hromadných haváriií na křižovatkách dějin a kterého přitom drtily psychické problémy, jež měly zřejmě genetický původ v depresích jeho matky Charlotty. o čemž se ovšem film nezmiňuje. Jeho osudy v psychiatrickém zařízení v USA jsou sice vyfabulované, ale protože se jedná o nedostatečně zmapované období jeho života, celkem akceptovatelné. A filmem zobrazené "šílenství jedince v šílené době" má téměř hamletovský rozměr.

Při porovnávání všech tří uměleckých počinů nejde tedy ani tak o jejich historickou pravdivost v každém detailu, ale mnohem víc o uvěřitelnost uměleckého obrazu, který je u Lídy Baarové sice místy až groteskní, ale nikoli falešný, a u Masaryka zcela uvěřitelný. Osobně mám problém spíš s některými scénami ze seriálu Bohéma. Tak např. scéna na barikádě, kde se z vůle tvůrců sešel Miloš Havel s několika filmovými herci a kde statečně popíjejí koňak, dokud jim režisér Otakar Vávra (v nezbytné rádiovce!) nevytrhne z rukou láhev a nerozbije ji o dažbu, by byla - alespoň pro mne - uvěřitelná snad jen po vypití oné láhve až do dna... Na druhou stranu nezvládnuté a zdálivě nevěrohodné rozhovory vypravěče a jeho dcery v srpnu 1968 by se možná strávit daly, kdyby jejich inspirace osudy Jiřího Brdečky, otce scénáristky Terezy Brdečkové, byla čitelnější i pro nezasvěcené diváky.

Ale po bitvě je každý generálem, po utkání všichni sepertrenéry a po premiéře kdekdo režisérem. Na to já se necítím, a tak si dovolím jen jedno postesknutí - škoda, že se z filmu Masaryk totálně vytratil "hrdinův" známý smysl pro humor, kterým vyvažoval své deprese tak dlouho, dokud mu jeho pověstný ironický úsměv navždy neztuhl na rtech.

Autor: Jaroslav Čejka | čtvrtek 9.3.2017 22:33 | karma článku: 19.51 | přečteno: 932x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Zvítězí Kulhánek nad Zemanem? Těžko, Anežko!

M. Zeman měl zatím pro příští volby za vážné soupeře jen Drahoše a Horáčka. Teď se objevil další - bývalý šéf Škodovky Kulhánek. Všichni tři mají za sebou nesporné profesní úspěchy, ale v politice mají zkušenosti Anežky z Hudlic.

29.6.2017 v 12:08 | Karma článku: 28.59 | Přečteno: 764 |

Jaroslav Čejka

O miliardáři, kterému ukradli křeslo

Wolkrova "Pohádka o milionáři, který ukradl slunce" už dávno není in. Zná ji jen málokdo. Podobně jako jejího autora. Dnes jsou v kurzu jiné příběhy. Například ten o miliardáři, kterému ukradli křeslo. To ministerské, samozřejmě.

27.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 24.26 | Přečteno: 979 |

Jaroslav Čejka

Kdo je vlastně náš (ne)přítel?

Známý český komentátor s ruským jménem se ve svém posledním komentáři věnoval čtyřhodinovým otázkám ruských občanů a Putinovým odpovědím na ně. Tedy hlavně stížnostem, zoufalým prosbám o pomoc a slibům Vladimíra Vladimíroviče.

16.6.2017 v 11:32 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1958 |

Jaroslav Čejka

Fučík ven a starej Procházka tam?

Řeč je o panteonu Národního muzea, ze kterého by měla zmizet Fučíkova busta. Vystřídat by ji měla busta císaře pána, o kterém tak hezky mluvil Josef Švejk, ale kterému smějící se české bestie neřekly jinak než starej Procházka.

14.6.2017 v 20:15 | Karma článku: 33.57 | Přečteno: 1105 |

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Král Šalamoun jako sběratel a redaktor přísloví

Šalomoun byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970–931 př. n. l. (další možné datum úmrtí 933 př. n. l.). Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu.

22.8.2017 v 0:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 |

Karel Sýkora

Vychloubačný motýl

Šalomoun byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970–931 př. n. l. (další možné datum úmrtí 933 př. n. l.). Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu.

21.8.2017 v 19:58 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 112 |

Karel Sýkora

Petr Raus – Úzká cesta, úzká brána

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

21.8.2017 v 8:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 |

Karel Sýkora

Vůbec nejlepší dovolená... :-)

Potopa neboli povodeň, je příběh vyprávěný v mnoha kulturách světa, v Bibli popsaný v 1. Mojžíšově (kap. 6 až 9) jako celosvětová katastrofa způsobená Božím zásahem proti lidské zkaženosti za dnů Noema.

20.8.2017 v 21:03 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 147 |

Vladimír Koliandr

Financuje opravdu Evropa teroristy?

Reaguji na článek pana Stejskala „K útoku v Barceloně trochu jinak“, který má i nemá pravdu a vyvolal bouřlivou diskusi. Dokážeme postihnout podstatu problému?

20.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 23.65 | Přečteno: 682 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 30.34 Průměrná čtenost 1288

Vášnivý čtenář, houbař, pejskař, rybář, scrabbloholik a hommo scribens, který začátkem roku 2017 kvůli několika zamindrákovaným a agresivním jedincům přestal otevírat diskuse ke svým příspěvkům, za což se ostatním čtenářům omlouvá.

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.