Řeč je o panteonu Národního muzea, ze kterého by měla zmizet Fučíkova busta. Vystřídat by ji měla busta císaře pána, o kterém tak hezky mluvil Josef Švejk, ale kterému smějící se české bestie neřekly jinak než starej Procházka.
Češi přece svého císaře pána milují dodnes! A mají za co - na každé české návsi stojí pomíček sousedům padlým v první světové válce, kterou Rakousko-Uhersko de facto začalo - byť s rozhodujícím přispěním německého císaře Viléma a dalších pomazaných hlav Evropy.
Možná že i císař Vilém by si zasloužil nejakou tu bustu v našem Národním muzeu. Nebýt toho, že tu válku slavně prohrál a přivedl tak Německo zu grunt, sotva by se v něm dostal k moci Adolf Hitler. A bez jeho porážky by se Češi těžko zbavovali sudetských Němců.
Někteří to však vidí jinak. Ve vyhnání Sudeťáků, podílejících se na rozbití první republiky, spatřují nejen dějinnou křivdu, ale i těžkou ztrátu pro republiku. Kdyby tu prý sudetští Němci zůstali, mohli jsme už dávno být dál a ne si o tom jen zpívat!
Takže ne, Hitler tam asi nepatří. Ale tím pádem možná ani Ferenc Jožka, jak císaře pána nazývali slovenští Maďaři a nejen oni. Prase aby se v tom vyznalo. Ovšem na odstranění hlavy autora, jehož Reportáž psaná na oprátce byla po druhé světové válce nejpřekládanější českou knihou ve světě a o kterém se ví, že byl také bohémem, co nechal jen málokterou sukni na pokoji, se rozhodující činitelé jistě shodnou.
A vůbec mě nepřekvapuje, že mezi těmi, kteří to vítají, zaznívá i hlas Martina C. Putny, hrdě se hlásícího ke katolickým "buznám".
Ne že bych měl něco zásadního proto katolíkům či homosexuálům. Znám mezi nimi nemálo lidí, kterých si vážím. Ale pokrytci a konjunkturalisté mezi mé favority jaksi nepatří.
Takže jediná hlava, která mě z těch výše jmenovaných nebolí, je hlava císařovny Sisi. Ta by určitě nikoho neurazila, kamenný sbor v Panteonu by jistě oživila a navíc by přispěla k jeho genderové vyváženosti!
