Co bych teď udělal, být Andrej Babiš

Především bych koupil dvě bedny šampaňského a jednu z nich bych poslal Bohuslavu Sobotkovi a druhou Miroslavu Kalouskovi jako poděkování za své volební vítězství, protože jestli se o ně někdo opravdu zasloužil, byli to ti dva.

Pak bych nabídl členství ve své příští vládě ČSSD, ovšem s podmínkou, že do mi do ní nedeleguje pány Chovance, Sobotku ani Zaorálka, ale třeba paní Marksovou a pana Foldynu. Vzápětí bych udělal něco podobného s TOP 09, kde bych trval na tom, že do vlády půjde bez pánů Kalouska a Schwarzenberga. A protože jsem uznalý, pozval bych do vlády i KDU-ČSL. Tu ovšem bez pana Bělobrádka. Zato bych se nebránil panu Čunkovi, který má vyspělé sociální cítění od dob, kdy sám stával ve frontě na sociální dávky.

Možná že se teď ptáte, jak bych se stavěl k ODS. Řeknu vám to upřímně -. tady bych byl sakra opatrný. Pan Fiala je na rozdíl od většiny výše jmenovaných inteligentní a schopný člověk. Svého času byl úspěšný na ministerstvu školství, ale dnes by chtěl jistě nějaký vlivnější post a ve vládě by mi pak mohl snadno přerůst přes hlavu. A navíc mě během volební kampaně nijak zvlášť nenapadal, takže k mému úspěchu vlastně nepřispěl.

A kdyby snad mými velkorysými nabídkami všechny uvedené strany opovrhly? V tom případě bych se mohl pokusit získat stranu pana Okamury, ale moc se mi do toho nechce. To by mi asi v zahraničí neprospělo. A já bych nerad dopadl jako Dubček. Mráz sice přichází z Kremlu, kdežto z Bruselu chodí jen dotace a nesmyslná rozhodnutí, ale aby z něj nepřišla i bouře!

To už bych šel radši do menšinové vlády s tichou podporou komunistů. Ale jednáním v této citlivé věci bych nepověřil nikoho ze svých blízkých spolupracovníků, ne, to bych nejspíš nabídl panu Kalouskovi jako zprostředkovateli. Ten, pokud ho teď jeho spolustraníci hodí přes palubu, bude bez práce a já bych ho nerad viděl, jak se uchází o podporu v nezaměstnanosti.

Navíc má v tomhle směru už své zkušenosti. V roce 2006, ještě coby předseda KDU-ČSL, jejímž členem (resp. členem Československé strany lidové) byl už od roku 1984, jednal s vedením ČSSD o vytvoření koalice s tichou podporou komunistů. Tenkrát mu to sice zlámalo vaz a na funkci předsedy KDU-ČSL musel rezignovat, ale to se může stát každému. Proč by neměl mít právo na druhý pokus, když jeho majstrštyk - založení TOP 09 s panem Schwarzenbergem v čele - teď končí tak neslavně, že se ve včerejší povolební debatě na ČT 24 loučil slovy "Dobrou noc a pevnou naději!", tedy slovy, která jsme byli kdysi dávno zvyklí slýchat ze Svobodné Evropy.

Že by uvažoval o emigraci? To bychom neměli dopustit! Vždyť bez něj by tu už nebyla skoro žádná sranda.

To já, kdybych byl Andrej Babiš, bych se příště loučil už jenom pozitivně: "Makáme! Makáme!"

Naštěstí Andrej Babiš nejsem. Nechtěl bych teď být v jeho kůži, to vám tedy řeknu!