Natřít to elitám

Aktivistka Saša Uhlová se dala slyšet, že mnozí lidé, kteří volili v nedávných prezidentských volbách Miloše Zemana, to dělali s jediným cílem - natřít to elitám. Do jisté míry má pravdu, ale jako obvykle to není pravda celá!

Neuvedla totiž jakým elitám. A já jsem přesvědčený (podobně jako ona na základě rozhovorů s mnoha lidmi), že to v žádném případě nechtěli natřít elitám skutečným. Tedy lidem s vynikajícím vzděláním, širokým rozhledem, skvělými pracovními výsledky a skutečnou (skoro se mi chce napsat masarykovskou) etikou, která si váží i obyčejných lidí práce, nepohrdá jimi, přiznává jim stejná práva jako sobě, ale přitom jim falešně a účelově nepochlebuje. A která je současně připravená bojovat za skutečnou pravdu proti polopravdám různých samozvaných spasitelů.

Naproti tomu věřím, že to mnozí voliči opravdu chtěli natřít elitám samozvaným. A taky že natřeli! Lidem, kteří zbohatli (a to většinou jen díky svým dědickým nárokům) restitucemi majetku, na jehož vytvoření se sami nijak nepodíleli, případně jeho privatizováním, aniž by za něj řádně zaplatili nebo splatili půjčky, které jim privatizování umožnily, jakož i politickým a jiným příživníkům, téměř tři dekády napojeným na nejrůznější finanční skupiny a jejich lobisty.

Pánové Bělobrádek, Drahoš, Farský, Gazdík, Horáček, Kalousek či Schwarzenberg a jejich tuzemští či zahraniční sponzoři mezi skutečnou elitu národa nepatří. A téměř polovina národa si myslí, že mezi ni nepatří ani Miloš Zeman. A to názorové rozdělení se nekompromisně projevilo v těsném volebním výsledku.

Ale co Andrej Babiš? U něho je to složitější. Ten totiž připomíná spíš Eugena Francoise Vidocqa, jenž byl nejprve zločincem, policistou a tajným agentem, ale později se stal zakladatelem a velitelem Sureté, první moderní policejní organizace ve Francii, která byla úspěšná právě proto, že Vidocq dobře znal myšlení a modus operandi tehdejší francouzské galérky.

Půjde-li A. B.  půjde ve Vidocqových stopách, nebo ne, se ještě ukáže. Z minulého volebního období k tomu má dobře našlápnuto a osudouvou chybou Bohuslava Sobotky bylo, že se ho pokusil pod záminkou kauzy Čapího hnízda zbavit ještě před volbami.

Ono udělat kozla zahradníkem je něco úplně jiného než ochočit si vlka a udělat z něj strážce svého domova a majetku.

Ale možné je samozřejmě všechno. Teď se karty míchají. Kdo je bude rozdávat, to se teprve ukáže. A nakonec budou rozhodovat zase jen voliči, ať se to "elitám" líbí, nebo ne. Ovlivňovat v jejich rozhodnutí je však budou média. Především ta veřejně právní, která si platíme z vlastní kapsy.

A to je to, oč tu běží!