Zemřel profesor Kočandrle, někdejší šéf IKEMu

31. 03. 2017 13:26:50
V oficiálním nekrologu o úmrtí akademika Kočandrleho se konstatuje, že tento chirurg, který u nás jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce, byl ze své funkce roku 1990 bez udání důvodů odvolán, načež odešel pracovat do USA.

Ano, to je pravda. Akademik Kočandrle dostal z Pentagonu nabídku, aby šel pracovat do prestižní americké vojenské nemocnice, kde se léčí i američtí prezidenti, a přijal ji. Ale ne z nějakých zištných důvodů, spíš z nouze. V roce 1989 byl totiž ze své funkce šéfa Institutu klinické a experimentální mediciny odvolán Občanským fórem, a to z ryze politických důvodů - v předlistopadových dobách byl totiž kandidátem ÚV KSČ. Podobných odborníků, jako byl profesor Kočandrle, bylo v tehdejším nejvyšším stranickém orgánu víc. Měli mu dodat - a také že do jisté míry dodávali - vážnosti. A jim samotným vysoká funkce umožňovala prosazovat na svých pracovištích prospěšné věci, které by jinak prosazovali jen těžko, případně držet svou ochrannou ruku nad schopnými nestraníky.

Bohužel, po listopadu 1989 (podobně jako po srpnu 1968 či únoru 1948) vítězové zhusta likvidovali nejen své politické protivníky, ale i profesní konkurenty. Kádrovalo se, odvolávalo a vyhazovalo, jen to svištělo. Ponechám teď stranou poúnorovou stalinskou diktaturu, kdy se šlo doslova "do hrdel a statků" jak po Bílé Hoře. Ale neodpustím si malé srovnání posrpnových a polistopadových čistek. Během těch prvních bylo odvoláno z funkcí či vyhozeno z práce na 500 000 občanů ČSSR. Při těch druhých to jen v Čechách a na Moravě existenčně odskákalo na 300 000 lidí. Tedy prakticky stejný počet.

Když jsem uvedený fakt uvedl v diskusi ke zmíněnému nekrologu, namítl mi jeden čtenář, že ti vyhození po roce 1968 mohli jít tak maximálně mýt okna, zatímco profesor Kočandrle mohl odejít do Ameriky.

Bylo to jinak. Ti vyhození po roce 1989, kteří chtěli zůstat ve své vlasti, se mohli dát na podnikání, což jejich předchůdci za normalizace nemohli. Ale s tím odchodem do ciziny bych byl opatrnější. Normalizační režim řadu svých odpůrců k odchodu na Západ doslova donutil. Nebo jim prostě nepovolil návrat. Jenže jaký je rozdíl mezi donucením politickým a existenčním? Donucení jako donoucení. Křivda jako křivda.

Prof. Kočandrle se vrátit mohl a také že se vrátil. Měl pracovat v připravovaném kardiochirurgickém centru ve Vojenské nemocnici. Z jeho otevření však z nevyjasněných příčin sešlo a světoznámý kardiochirurg Kočandrle už nikdy nevzal sklalpel do ruky.

A tak se ptám - čí je to ostuda?

Autor: Jaroslav Čejka | pátek 31.3.2017 13:26 | karma článku: 31.61 | přečteno: 837x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 23.84 | Přečteno: 1021 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 199 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 485 |

Jaroslav Čejka

Trocha ironie nikoho nezabije!

Tak mi doručili volební lístky čtyřiceti politických subjektů. To nemá chybu. Starý, na pražském zápraží žijící důchodce s nízkým, protože jen technickým vzděláním, jako jsem já, to nedá. Tedy ani přečíst těch několik stovek jmen.

16.5.2019 v 10:38 | Karma článku: 24.05 | Přečteno: 650 |

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Mariánský sloup znovu ozdobí Staroměstské náměstí

A to nenávistníkům navzdory. Nechápu, proč některým lidem vadí Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Daleko horší je pamětní deska náboženskému fanatikovi Janu Želivskému na Staroměstské radnici.

17.6.2019 v 16:59 | Karma článku: 27.31 | Přečteno: 848 | Diskuse

Jita Splítková

Mariánský sloup jako zdvižený prostředníček

Tak to tu opět máme – snahy o obnovení sloupu hanby. Kdo soudný by chtěl mít v centru svého hlavního města symbol ponížení, zastrašování, utlačování, okradení, poněmčování - ale i kolaborace a lokajství? Proč neobnovovat?

17.6.2019 v 14:58 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 683 |

Irena Aghová

Timon Athénský – vše pro mé přátele.

Jen díky panu profesoru Hilskému můžeme v současnosti nahlédnout do srdce Shakespearovy tvorby a osvojit si i znalosti nejen jeho doby, ale také společenské a politické situace renesanční Anglie.

17.6.2019 v 14:31 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 111 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Premiér Babiš má důkaz na to, že už je líp. No tak to se mi hnedle ulevilo…

S babočkou paví oko na tričku, na mikině, či co to je, zvěstuje národu jeho Mesiáš, že jsme se konečně dočkali – už je líp! No, to to ale trvalo, hlavně, že na to má pan Mesi... pardon, premiér, papír...

17.6.2019 v 13:37 | Karma článku: 22.82 | Přečteno: 480 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Chlapec po operaci mandlí v kómatu

Po všech stránkách strašný případ - strašné selhání nejen zdravotnického zařízení, ale celkového systému prevence chyb a také následného šetření.

17.6.2019 v 13:13 | Karma článku: 15.04 | Přečteno: 356 | Diskuse
Počet článků 218 Celková karma 19.98 Průměrná čtenost 1401

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. V prosinci jsem si dal zdravotní stop time, ale s tím končím.. Asi už nebudu psát tolik jako dřív, ale někdy mi to prostě nedá.

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz