Koho budu volit

Nemine pomalu dne, aby nás někdo neoblažil výsledky nějakého průzkumu volebních preferencí - ať už parlamentních, nebo prezidentských. Nevím, jak komu, ale mně už to leze krkem. A zařekl jsem se, že nebudu volit údajné favority.

To tak, aby se mnou někdo manipuloval a vodil mě za nos jako nějakého vola, který má v nozdrách kruh! Shodou okolností vím, jak se podobné průzkumy dělají. A také vím, že voliči, kteří chtějí hlasovat pro nepopulární stranu či kandidáta skandalizovaného médii a "elitami", to v průzkumech většinou nepřiznají a uvádějí pravý opak. A pak se všichni diví jako Alenka v říši divů či za zrcadlem Hillary Clintonové...

A koho že tedy budu volit? V parlamentních volbách stranu, která se zapřísáhne, že nepůjde do koalice s žádnou stranou z druhého břehu. A pokud se taková strana nenajde, dám do obálky a vhodím do urny volební lístky všech stran, jejichž zvolení budou agentury prognózovat. Takový hlas je samozřejmě neplatný a státní příspěvek za něj nedostane nikdo.

Ale co prezidentské volby? Z kandidátů, jejichž jména jsou v tuto chvíli známá, mě nenaplňuje nadšením žádný. Někteří ve mně budí jen rozpaky, na jiné jsem vysloveně alergický.

Vím však, komu bych dal svůj hlas: Jakubovi Landovskému, náměstkovi ministra obrany, mladému, zdravému, slušnému a inteligentnímu člověku s právnickým i mezinárodně politickým vzděláním a nezbytnou praxí v politice, sociálním cítěním, jakož i nezanedbatelným IQ, který na rozdíl od svého slavného otce a skvělého herce nemá žádný velký herecký talent, zato však má nemalé diplomatické schopnosti. Jenže ten bohužel nekandiduje.

Äle co není, může být! Strany vytahují své kandidáty postupně jako varietní iluzionisté králíky z klobouku. Třeba si někdo vzpomene i na něj.

Pravda, neumí stanovovat sázkové kurzy, hrát poker či oko, ani řešit chemické rovnice. Ale to by mi u prezidenta vůbec nechybělo.

Vám snad ano?