O miliardáři, kterému ukradli křeslo

27. 06. 2017 12:27:15
Wolkrova "Pohádka o milionáři, který ukradl slunce" už dávno není in. Zná ji jen málokdo. Podobně jako jejího autora. Dnes jsou v kurzu jiné příběhy. Například ten o miliardáři, kterému ukradli křeslo. To ministerské, samozřejmě.

Většina Čechů sice nemá ráda zbohatlíky, ale ani situace, kdy zdivočelé party kopou do nějakého jednotlivce. Ať už jde o partu opilých výrostků, kteří v metru kopou do člověka, co si troufl je napomenout, nebo o partajních lídry a jejich novinářskýé spojence, kteří kopou do Andreje Babiše, protože se cítí ohroženi stoupajícími volebními preferencemi jeho ANO, nebo o masové mezinárodní okopávání Donalda Trumpa. Tedy dalšího miliardáře, kterému by jeho odpůrci rádi ukradli křeslo. Pro změnu prezidentské.

Časy se prostě mění a lidé v nich. Ale já patřím mezi ty staré psy, které už novým kouskům nikdo nenaučí. Nespravedlnost mi vždycky vadila a bude mi vadit až do smrti.

Ti, kdo čtou mé články na blogu IDNES pravidelně, dobře vědí, že jsem nikdy nepatřl ke stoupencům Andreje Babiše, ani Donalda Trumpa. Ale američtí voliči si zvolili Trumpa prezidentem a ti čeští zvolili ANO do poslanecké sněmovny v takovém počtu, že ČSSD měla jen dvě možnosti - buď jít s ANO do koalice a Andreji Babišovi nabídnout křeslo ministra financí a místopředsedy vlády, nebo přejít do opozice. Vybrala si tu druhou možnost. Ale když její lídr a předseda vlády zjistil, že mu Andrej Babiš přerůstá přes hlavu, začal spolu s dalším koaličním pasrtnerem Bělobrádkem hledat cestu, jak se ho zbavit.

A tak vypukl zápas, proti němuž byly souboje, které svedli naši reprezentanti na letošním mistrovství světa v ledním hokeji, pouhý čajíček pro děti předškolního věku. Dokonce se k tomu spojili i s nedáviděnou opozicí a jako přihrávka k možnému vstřelení rozhodující branky jim bylo dobré všechno. Případ Čapího hnízda, který ovšem nikdo nedokázal dovést do konce, kauza údajného střetu zájmů podnikatele a člena vlády, ze které Andrej Babiš vyklouzl tím, že vyhodil puk mimo hrací plochu, i problém demokracii ohrožujícího zneužívání vlastněných médií členem vlády, při jehož posuzování ani příslušné orgány Evropské unie neshledaly žádné ohrožení demokracie v ČR.

Několik střel na Babišovu branku bylo vypáleno z ofsajdu opakovaných tvrzení, že Andrej Babiš byl spolupracovníkem StB. Tohle zábavné tvrzení vycházející z právního paskvilu zvaného lustrační zákon, který u nás zlegalizoval princip uplatňování kolektivní viny a de facto zrušil presumci neviny, je nesmyslné už ze své podstaty, protože v předlistopadových dobách byli všichni pracovníci podniků zahraničního obchodu povinni informovat své zaměstnavatele a příslušné složky Státní bezpačnosti o svých jednáních v západních zemích a se západními cizinci. Ale podobnou povinnost měli všichni, kdo vyjížděli na Západ služebně. To byli všichni agenty StB?

Až poslední zoufalá střela z přesilovky Sobotkovy demise nedemise nahrazené návrhem na odvolání A. B. z vlády - se ujala. Andrej Babiš o své vládní křeslo přišel. Mimochodem, dost možná, že o své prezidenstské křeslo časem přijde i Donald Trump...

Ale kdo se diví tomu, že nemálo českých voličů chce znovu volit ANO, resp. Andreje Babiše - a kdyby mohli, volili by i Donalda Trumpa - je naivní jako Červená Karkulka, která šla blahopřát babičce s košíkem plným dobrot přes hustý černý les, kde řádil nenažraný vlk.

To říkám jako člověk, který ANO nikdy nevolil, a kdyby měl tu možnost, nevolil by ani Donalda Trumpa. A který současně dobře ví, že jeho názor není většinový, ale že podstatou demokracie je právě respektování názoru většiny, pokud ovšem nejde o názor, jenž je v rozporu s elementární etikou a útočí na svobodu a práva jiných.

Autor: Jaroslav Čejka | úterý 27.6.2017 12:27 | karma článku: 25.63 | přečteno: 1045x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.78 | Přečteno: 460 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 547 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 305 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 923 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1245 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz