Miloš versus Mlhoš - 5 : 1

23. 01. 2018 21:28:36
Takhle jsem tipoval výsledek dnešního duelu prezidenta republiky a expředsedy Akademie věd ČR na televizi Prima ještě před jeho zahájením. A můj favorit mě nezklamal. Jiří Drahoš převyšoval Miloše Zemana jen co do fyzické kondice.

Z čehož se někteří jeho příznivci předem pokusili vytlouct nějaký ten kapitál. Nepříliš úspěšný filmový režisér, zato však úspěšný filmový producent Fero Fenič navrhoval, aby oba kandidáti absolvovali debatu vestoje, což mi připadá jako dost nechutný pokus o podraz. A to, že se k jeho požadavku připojila i paní Drahošová, je sice pochopitelné a omluvitelné, ale stejně nefér. Je to skoro tak hloupé, jako kdyby příznivci Miloše Zemana chtěli, aby pan profesor Drahoš absolvoval debatu bez brýlí. Vlastně ne, to by až tak nefér nebylo, vždyť se přece říká, že Jiří Drahoš je nepotřebuje, že v nich nemá dioptrická skla a nosí je jen jako "módní" doplněk, který má zvýrazňovat jeho "intelektuálnost", a nezaznamenal jsem, že by to pan profesor dementoval.

Také jsem na Blogu IDNES četl, že by Miloše Zemana kvůli jeho zdravotnímu stavu žádný zaměstnavatel nezaměstnal, a přesto ho mnozí voliči jako jeho zaměstnavatelé volí! Tak to už je hloupost, která přímo tříská dveřmi.

Nevím, jestli by byl nějaký americký podnik ve 30. letech minulého století zaměstnal F. D. Roosevelta, který po onemocnění obrnou musel používat kolečkové křeslo, a přesto tenhle obrnou postižený prezident vytáhl USA z hospodářské krize, dovedl je k vítězství ve druhé světové válce a byl jako jediný v historii Spojených států zvolen prezidentem čtyřikrát! Jeho zdraví a čilí nástupci Truman a později Eisenhower se mu vůbec nemohli rovnat. A co třeba Churchill? Ten byl nejen vážně nemocný (trpěl depresemi), ale uměl být i dost vulgární, kouřil jak fabrika a pil jako duha. To taky nebyl žádný prototyp drahošovského "slušňáka". Zato jeho neslavně známý předchůdce Chamberlain ano. Jenže politika není o "slušňáctví", ale o IQ, názorové pevnosti, taktických schopnostech a "vyšším principu mravním". Což konstatovala i bývalá asistentka pěti amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge. (Ne že by na jejím názoru, stejně tak jako na názorech různých zpěváků, herců a jiných celebrit nějak zvlášť záleželo.)

A právě proto nemohu fandit Jirkovi Dušínovi, stejně jako jsem nemohl v prvním kole fandit Mirkovi Mašínovi. (Omlouvám se za metaforické parafráze jmen, ale když ony se tak nabízejí!). Zeman ovšem není ani jeden, ani druhý. Oba do druhého kola postoupivší soupeři připomínají spíš slovenského prezidenta Kisku a premiéra Fica, kteří se spolu utkali v posledních prezidentských volbách na Slovensku. Zeman Fica svými politickými zkušenostmi a razancí a Drahoš Kisku svou politickou nezkušeností a uhlazeností. A jak známo Kiska, kterého podpořila především pravice a mnozí voliči, hlasující v prvním kole pro jiné kandidáty, vyhrál. Dnes dělá v politice jednu botu za druhou a národ nejen že nesjednotil, jak sliboval, ale ještě více rozdělil. Národy totiž sjednocují jen diktátoři a autoritativní vládci, anebo skuteční vůdci ve chvílích jejich nejvyššího ohrožení. Což, bohudík, není ani slovenský, ani náš případ.

Ale zpátky k debatě na Primě!

Zeman vyhrál - hokejovovou terminologií řečeno - většinu vhazování, byl nekompromisní v obraně, lepší v útočné třetině a měl mnohem přesnější mušku. Drahoš byl v obraně slabý jak čaj, jeho hra v útočné třetině připomínala spíš balet než souboj, zoufale mu chyběly koncovky a v argumentační nouzi se dopouštěl faulů, jako třeba ve chvíli, kdy řekl, že každý, kdo vejde do obchodu, nemůže být zastřelen. A protože byl v setrvalé defenzivě, uhnízdil se mu na tváři křivý úsměv, který se tam držel jako přilepený. S jeho výkonem byli jistě spokojení postbuperťáci, maloměšťáci a snobové, kteří mezi jeho příznivci v Hudebním divadle v Karlíně převažovali a dávali to hlasitě najevo jako na stadionu či rockovém koncertu, zatímco Zemanovo vystoupení nepochybně uspokojilo většinu mimopražských, ale i zralých pražských voličů, zkušených občanů a normálních lidí.

Předpokládám, že čtvrteční duel na ČT 1 dopadne podobně. Ale jak dopadne samotné druhé kolo voleb, o tom rozhodne odhodlání obou skupin voličů jít v pátek či v sobotu volit. Rozhodnuto není zatím nic.

Autor: Jaroslav Čejka | úterý 23.1.2018 21:28 | karma článku: 42.70 | přečteno: 2038x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.62 | Přečteno: 460 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 545 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 305 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 922 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1245 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz