Po volbách jako po výprasku

28. 01. 2018 11:14:06
Krátce po skončení volby prezidenta jsem napsal na blog článeček, jehož název se pak objevil i v titulku redakčního výběrů reakcí blogerů. Psal jsem ho v jisté povolební euforii a teď bych k němu chtěl dodat něco lehčího.
Když volí snob snoba,
mají smůlu oba.
Když prohrají dva snobi,
tak se radost násobí!
Snad mi vážení čtenáři a spanilomyslné čtenářky odpustí lacinou parafrázi kdysi veleúspěšné televizní reklamy. Ale když ona se přímo nabízí. V letošních prezidentských volbách v Česku totiž nešlo ani zdaleka jen o souboj Jiřího Drahoše a Michala Horáčka s Milošem Zemanem, ba dokonce ani ne o souboj Miloše Zemana s antizemanovskou panskou koalicí, ale především o utkání obyčejných a dlouhodobě nespokojených lidí práce, kteří jsou od nepaměti solí země, s těmi bohatšími a privilegovanějšími, jakož i s jejich přizvukujícími snoby. A protože ti jsou koncentrovanější v Praze a větších městech, šlo do jisté míry i o bitvu mezi Prahou a zbytkem republiky, mezi většími městy a venkovem a samozřejmě také o generační zápas mezi naivními mladými a zkušenějšími starými voliči.
Tady by nikoho nemělo mýlit, že ve druhém kole vyhrál Jiří Drahoš nejen v Praze a Středočeském kraji, jehož obyvatelé zhusta dojíždějí do Prahy za prací i zábavou, ale také v Libereckém a Královohradeckém kraji. Tam mu totiž dobyli vítězství dobře situovaní Pražáci, kteří vyzbrojeni volebními průkazy vyrazili lyžovat na Ještěd, do Jizerských hor a do Krkonoš, kde v některých destinacích málem způsobili kolaps u volebních místností.
A co bude dál? To se ukáže. Že se poražení nebudou chtít smířit s očekávanou politickou ofenzivou tandemu Babiš – Zeman, je téměř jisté. Na internetu se začínají objevovat varování před údajně plánovanou Tyrkysovou revolucí. Ale tomu se zdráhám uvěřit. A na barikády se mi kvůli tomu nechce jít ani v nejdivočejším snu. Jsem totiž starý pacifista.
Takže si počkejme! Však ono to nějak dopadne. Když ne dobře, tak špatně určitě, říkávalo se u nás doma. Ale já zatím zůstávám skeptickým optimistou, jakým jsem celý život.
Už proto, že Jiřího Drahoše volila - a svou podporu mu vyjádřila - i spousta inteligentních, schopných a úspěšných lidí, u kterých věřím, že by se nějakým českým "majdanům" nepropůjčili. Na světě je totiž jen máloco černobílé.
Prostě jim byl sympatičtější a považovali ho za slušnějšího člověka, než je jeho protivník. Nebo se jim víc líbil. A proti gustu žádný dišputát!
Jen mi nejde do hlavy, že ho nepodpořil téměř žádný z jeho bývalých kolegů z Akademie věd ČR. Alespoň ne natolik výrazně, aby to voliči zaznamenali. Já bych čekal, že se za něj Akademie věd postaví jako jeden muž a jedna žena.
Jinak v Praze a okolí je dnes nálada jako po výprasku.
Ach jo.
Autor: Jaroslav Čejka | neděle 28.1.2018 11:14 | karma článku: 38.84 | přečteno: 1477x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.78 | Přečteno: 461 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 550 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 305 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 926 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1246 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz