Piráti útočí!

29. 05. 2018 12:39:10
Pirátský poslanec a místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal se v sobotu omluvil za to, že jeho strana podpořila nominaci komunistického básníka Karla Sýse na státní vyznamenání. Později se omluvil i za to, že nepodpořil piloty RAF.

V rámci své druhé omluvy pronesl také něco v tom smyslu, že ho nenapadlo, že by dětský básničkář mohl být politicky v nepořádku, čímž se sám korunoval na vykastrovaného hovězího samce.

Tenhle jednatřicetiletý neúspěšný posluchač magisterského programu na Palackého Univerzitě v Olomouci, kde dosáhl jen na bakalářský titul, a organizátor her pro mládež i dospělé, o Sýsovi nepochybně v životě neslyšel. Což jistě není jeho vina, protože to je vina českého školství, literární kritiky a médií - po listopadu 1989 už podruhé normalizovaných. Ale že si není schopen ani vygooglovat heslo Karel Sýs na počítači, kde by zjistil, že Sýs nikdy nebyl žádný "básničkář pro děti", to už je jeho neschopnost či hloupost.

Karel Sýs byl koncem šedesátých let považovaný za nejtalentovanějšího mladého básníka té doby. Občas byl dokonce označovaný za opožděného příslušníka nové básnické generace 60. let, generace Antonína Brouska, Jiřího Gruši, Josefa Hanzlíka, Petra Kabeš, Ivana Wernische a Pavla Šruta. Podobně jako Miloslav Topinka. Na rozdíl od většiny jmenovaných mu však za normalizace nikdo nešlápl na hrdlo, mohl dál publikovat a stal se nejznámějším a nejoceňovanějším členem genrace tzv. Pětatřicátníků, kteří byli ve své době v mimořádné oblibě u čtenářů a podezíravé neoblibě u představitelů první literárních normalizace. Ovšem jen do doby, než si stáří, nemoci a někdy i smrt začaly mezi zmíněnými normalizátzory vybírat svou daň.

Noviny, časopisy i nakladatelství totiž potřebovaly novou krev, takže někteří "pětatřicátníci" byli postupně a váhavě připuštěni i k vedoucím funkcím v časopiseckých a nakladatelských redakcích, ve volených orgánech Svazu českých spisovatelů i jinde. Ano, usnadňovalo jim to publikování a přineslo jim to i různé literární ceny. Ale řečeno nepatrně parafrázovanými slovy Jiřího Grossmanna "nechtěli slávu zadarmo". Každý po svém se snažili léčit "dobu vymknutou z kloubů", obcházet zákazy, zmírňovat diskriminace a v dobách pokročilé perestrojky vracet vyřazené knihy zakázaných autorů zpátky do knihoven, protlačovat jejich nové rukopisy do edičních plánů nakladatelství a dramaturgických plánů divadel a chystat jejich opětovné přijetí do SČS.

Jenže čas oponou trhnul a změněn byl svět. Za jejich snahu se jim dostalo jen ostrakizace a skandalizování. A to i od kritiků, kteří je předtím vynášeli do nebe. Jak by mohl nějaký nepříliš úspěšný student Pikal vědět, že pykali a pykají za kariérismus, zbabělost a nedovzdělanost jiných, včetně mnohých pedagogů!

Ale že považuje české letce RAF z dob druhé světové války za pouhé vykonavatele rozkazů svých velitelů, za to můžou zase jiní - ti, kteří dopustili, aby česká armáda zdegenerovala v jednotky profesionálů, kteří nebojují ani tak za svou vlast, jako za nadnárodní zájmy.

Mimochodem, Karel Sýs je něco jako Mozart české poezie, tedy Mozart v Puškinově, Shafferově a Formanově pojetí: malý, ješitný, urážlivý a často asgresivní, ale geniální! Říkal jsem to už jednou v České televizi, ale musím to tu opakovat znovu!

Sýs ovšem není jen básník. Je to také břitký a silně subjektivní publicista, s jehož názory nemusí každý souhlasit a tudíž s nimi může i tvrdě polemizovat. Ale státní vyznamenání se dávají za činy nebo dílo, ne za názory. To ovšem pseudodemokratické rychlokvašky, které si pletou demokracii s jednosměrným autoritářstvím, nejsou schopné pochopit.

Takže: se Sýsovými názory mnohdy nesouhlasím, někdy i polemizuji, ale skandalizovat jeho dílo a popírat jeho básnickou genialitu nikdy nebudu. A to ani z autorské žárlivosti, resp. závisti. Naopak - proti primitivním pirátům, námořním lupičům, jejichž mořem je internet, a nenávistným, protože zamindrákovaným jedincům ho budu vždycky hájit!

Autor: Jaroslav Čejka | úterý 29.5.2018 12:39 | karma článku: 31.04 | přečteno: 736x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.62 | Přečteno: 459 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 544 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 304 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 921 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1245 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz