Sex, lži a video

21. 08. 2018 14:20:21
21. srpna 1968 jsem u rozhlasu nebyl. V té době jsem lepil na podstavec sochy sv. Václava své protestní verše, zatímco mi nad hlavou létaly kulky, které tetovaly fasádu Národního muzea. Odpoledne pak po mně stříleli na Letné.

Tam naštěstí srazil hlaveň střílejícího vojáka jeho soused na korbě sovětského transportéru, takže kulky ze samopalu jen naprázdno zacvakaly na dláždění jako zuby Smrtky, které unikla její oběť jen o vlas. Jako lék na ten šok jsem si téhož dne naordinoval sex.

Ale ani dnes jsem u rozhlasu nebyl. Ve svém věku a v parném dni jsem dal přednost plavání v bazénu. Naštěstí, protože jinak bych se musel za mnohé podivné existence, které na rozdíl ode mne srpnový vpád armád Varšavské smlouvy do ČSSR nezažily a které dnešního výročí zneužily k dalším útokům proti výsledkům demokratických voleb, stydět. Stydět za jejich lži. A jelikož na pouliční střety už nejsem stavěný, asi bych se raději se schlíplýma ušima vytratil.

Dívám se na video z toho dnešního happeningu a kladu si různé otázky. Jak to, že tihle pseudobojovníci za demokracii nebyli u rozhlasu v květnu před třemi lety? Má snad sovětská okupace jednou provždy překrýt v paměti národa tu německou, která si vyžádala více než tisíckrát vyšší počet obětí? Musíme pořád nosit na očích postranní klapky jako lekaví dostihoví koně?

No nic, už toho nechám. Připojuji jen tu báseň, kterou jsem napsal před padesáti lety a lepil na podstavec jezdecké sochy patrona České země. Mimochodem, tiskem vyšla až po třiceti letech, v knížce Nejlepší léta našeho života, vydanou nakladatelstvím Petrov v Brně.

Srpnová elegie

Namísto slunce hořící barel.

Namísto větví dělové hlavně.

Pro slzy nevidím na akvarel,

kde mrtví klesají k zemi tak plavně.

Kolem nás jektají kovové zuby.

Krvácí nebe, nebo jen mží?

Opilým tankům smrdí krev z huby.

Na dlažbě paří se podhoubí lží.

Nedonošená naděje

má sežehlou kůži i řasy.

Snad ještě někdy okřeje,

až skončí věčné časy.

Autor: Jaroslav Čejka | úterý 21.8.2018 14:20 | karma článku: 32.98 | přečteno: 1103x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.62 | Přečteno: 460 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 545 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 305 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 922 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1245 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz