Vyznamenání jako polibek smrti?

3. 11. 2018 19:02:36
Už to skoro tak vypadá. Státní vyznamenání v ČR uděluje či propůjčuje prezident republiky na návrh parlamentu ev. vlády, nebo jen podle vlastního uvážení, přičemž konečné rozhodnutí je výhradně na něm. A to je problém.

Je to jedna z mála pravomocí, kterou nejprve českoslovenští a později čeští prezidenti podědili po svých korunovaných předchůdcích podobně jako třeba právo vyhlašovat amnestie nebo udělovat milosti.

Někomu to může připadat jako přežitek, resp. anachronismus, ale to je tak všechno, co s tím může dělat. Vlastně ne. Může se snažit o změnu či dokonce zrušení těchto prezidentských pravomocí. To ovšem není tak jednoduché, jak se zdá. Ale kritizovat prezidentův výběr a útočit na vyznamenané jednoduché je.

Například tvrzením, že vyznamenává své kamarády a nevhodné osobnosti, přičemž opomíjí své oponenty. Je zajímavé, že podle mainstreamových médií se takových zločinů začal dopouštět až Miloš Zeman. Dokud své kamarády vyznamenávali a své oponenty opomíjeli Václav Havel a Václav Klaus, bylo všechno v pořádku. Ale teď už to v pořádku jaksi není.

Přede dvěma lety jsem byl na léčení v Priessnitzových lázních Jeseník, kde se léčí nemoci dýchacího a pohybového ústrojí, ale hlavně problémy nervové a psychické. Mezi pacienty tam byl také český filmový režisér Filip Renč, kdysi miláček pravicových intelektuálů, oslavovaný i za své nepříliš povedené snímky. Když mu však prezident Zeman udělil státní vyznamenání, „pražská kavárna“ ho vyvrhla ze svého středu jako velryba Jonáše. A za svou Lídu Baarovou, která v jeho filmografii patří rozhodně k těm lepším snímkům, to schytal zprava i zleva. Nevím, co si v jesenických lázních léčil, ale na choroby pohybového či dýchacího ústrojí to rozhodně nevypadalo. Spíš na deprese.

A tak není divu, že přibývá případů, kdy někteří lidé vyznamenání z rukou Miloše Zemana preventivně odmítají a jiné Hrad preventivně nevyznamenává, aby se takových odmítnutí vyvaroval. Což je celkem logické počínání, nebo ne?

Letos udělil český prezident Medaile za zásluhy kromě jiným i čtyřem osobnostem, které jeho kritikům opravdu leží v žaludku: Michalu Macháčkovi, autorovi první ucelené a objektivní biografie Gustáva Husáka, Lence Procházkové, spisovatelce, někdejší disidentce a neúnavné bojovnici proti církevním restitucím, Milanu Syručkovi, výbornému novináři, autorovi literatury faktu a přísně objektivnímu zahraničně-politickému komentátorovi, který důvěrně poznal ukrajinskou realitu během svého několikaletého pobytu v této rozporů plné zemi, a konečně Mozartovi české poezie a velmi subjektivnímu publicistovi i kritikovi naší současnosti Karlu Sýsovi.

Lenka Procházková je v „kavárenských“ kruzích persona non grata už dávno. Michal Macháček narazil na semknuté řady „železných“ pánů a dam hned po vydání své knihy, Milan Syruček jako někdejší redaktor Tvorby rovněž nepatří k jejich favoritům (naštěstí v době IT se všechno uhlídat nedá), ale pokud jde o Karla Sýse, povedl se jim skutečný majstrštyk. Jistý knižní distributor mu odmítl nadále poskytovat své dobře placené služby a šířit jeho knihy. To je něco podobného, jako kdyby hospodský vykázal ze své restaurace platícího hosta pouze a jen proto, že mu nevoní jeho názory.

Podle mne jde pomalu o záležitost pro ombudsmana. Ale samozřejmě vím, že úřad ombudsmana se takovou prkotinou bude sotva zabývat.

Není dneska lepší být takovým Antonem Špelcem, ostrostřelcem, na kterého medaile nakonec nezbyla?

Autor: Jaroslav Čejka | sobota 3.11.2018 19:02 | karma článku: 36.74 | přečteno: 1626x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.62 | Přečteno: 460 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 545 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 305 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 922 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1245 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz