Bude jíst Miloš Zeman vánočního kapra s Dominikem Feri? aneb Jednou v roce na Vánoce

11. 12. 2018 16:45:13
Na Vánoce dělají lidé spoustu věcí, které je většinou celý rok ani nenapadnou. Někdo jí smaženého kapra, kterého jindy nevezme do úst, další jde do kostela, kam jinak nepáchne, jak je rok dlouhý. Říkám někdo, ale týká se to i mne.

Na kapra si nijak zvlášť nepotrpím (dávám přednost pstruhům, které sám ulovím) a ani náboženství mě moc nebere, protože věřím víc jiným knihám, než je Bible. Ale to je – jak se hezky česky říká – můj problém. A přesto si na Štědrý večer smaženého kapra dám. Jednou jsem si dokonce musel peánem vytahovat rybí kost, která mi uvázla v krku, a to tak, že tajně, abych nevzbudil rodinnou paniku. O Vánocích také chodím do kostela a nejen na Rybovu mši, ale i za jesličkami a vůní kadidla.

Naše rodina vykazuje všechny znaky tzv. patchwork family. Je nejen sešívaná, ale i několikrát přešívaná. Patřili a patří do ní Češi, Čechoameričané, čistokrevní i poloviční Maďaři, Ukrajinci či Bulhaři a chybělo málo a měli jsme mezi sebou i jednu Slovenku, Francouze, jehož rodina žije v Izraeli, a Holanďana tmavé pleti, který pochází ze Surinamu. Globalizace a migrace se nám prostě nevyhnuly a naše rodina byla multikulturní už v dobách, kdy se to tak ještě nenazývalo.

Babička Boženy Němcové však říkávala: „Dobrého po málu!“ a ta moje, že všeho moc škodí. A tak bych se chtěl v tomto předvánočním čase přimluvit nejen za větší rasovou, národnostní a politickou snášenlivost, ale také za větší opatrnost. K mudrosloví národa českého patří i tvrzení, že matkou moudrosti je právě ta opatrnost. Na což se v dnešní době nějak zapomíná.

V posledních letech se u nás šíří dobrý zvyk – pozvat ke štědrovečernímu nebo jinému stolu sousedy cizí národnosti a třeba také jiné barvy pleti. Čas od času to propaguje i Česká televize. Zatím jsem však neslyšel, že by někdo propagoval pozvání lidí jiného politického přesvědčení. Ale já bych byl všemi devíti pro! (O desátý prst jsem přišel v sedmnácti letech na stavbě socialismu, kde jsem srůstal s dělnickou třídou, aby mi mohla svěřit tak mocnou zbraň, jako je vysokoškolské vzdělání.)

Měl bych i pár konkrétních návrhů pro osobnosti z nejvyšších politických pater, osobnosti, které by se tak mohly stát příkladem hodným následování. Co kdyby třeba prezident republiky Miloš Zeman pozval o Vánocích k zámeckému stolu v Lánech místo předsedy vlády s chotí našeho jediného poslance černé pleti Dominika Feriho s jeho partnerkou či partnerem? Premiér Andrej Babiš by mohl zase pozvat na oběd anebo na večeři do své vily v Průhonicích Miroslava Kalouska. Oba přece v minulosti řídili ministerstvo financí, jistě by si měli o čem povídat. A kdyby jim začala docházet témata, padáky české armády a Čapí hnízdo by jistě dokázaly jejich sváteční rozhovor vhodně oživit.

Předseda ODS Petr Fiala by pro změnu mohl nad smaženým kaprem nebo božíhodovým krocanem hledat společnou řeč s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Nebo snad poslankyně za ODS Miroslava Němcová s exposlankyní za KSČM Martou Semelovou? A kdyby Karel Schwarzenberg pozval ke své tabuli na zámku Orlík takového Tomia Okamuru, nevěřím, že by mu šéf SPD dal košem. Nebyl by to ten nejlepší začátek nenásilného uplatňování přímé demokracie v praxi?

No a konečně představa, že se pod pozlaceným jmelím obejmou a popřejí si šťastný Nový rok předseda ČSSD Jan Hamáček s šéfem lidovců Pavlem Bělobrádkem, ve mně vyvolává něco jako politický orgasmus. To už bych opravdu začal dávat osudovému rozdělování českého národa i vládě lži a nenávisti rok, maximálně dva!

Klidně bych se za to i pomodlil, jenže pochybuji, že by Bůh o modlitbu takového bezvěrce a hříšníka stál. Ale bude-li tyto mé předvánoční řádky číst někdo, kdo není tak beznadějný případ jako já, prosím ho, aby tak učinil za mne.

Ten krade to a ten zas tohle

a všichni dohromady nakradli si moc!

Jestli zas někdo něco šlohne,

nám nezbude než prosit Boha o pomoc.

Autor: Jaroslav Čejka | úterý 11.12.2018 16:45 | karma článku: 21.53 | přečteno: 409x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 964 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 1055 |

Jaroslav Čejka

Předvolební ironie do partají ráda ryje

Třetí dávka satirického očkování proti levému, pravému i středovému politickému fanatismu, které na rozdíl od očkování proti obrně a některým jiným nakažlivým chorobám není povinné, takže když se na něj vykašlete, nic vám nehrozí.

18.5.2019 v 8:59 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 |

Jaroslav Čejka

Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

17.5.2019 v 9:56 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 492 |

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Barcelonská radnice začala krást byty

V Berlíně se o tom zatím jen mluví, ale Barcelona se do toho rovnou pustila. Vyvlastnila první byt, který prohlásila za dva roky nepoužívaný. Takže se vydala na cestu ke komunismu.

16.7.2019 v 17:50 | Karma článku: 24.62 | Přečteno: 459 | Diskuse

Jan Ziegler

To koukáte bolševici, kdo vám chodí po Měsíci

Tento velký boj nakonec vyhrály USA nad tehdejším Sovětským svazem. Dnes je to padesát let, kdy Američané jako první lidé na světě stanuli na povrchu Měsíce. Češi tenkrát slavili a bavili se na úkor Rusů.

16.7.2019 v 17:27 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 544 | Diskuse

Dana Emingerová

Pevnosti v duších

Skoro každý Čech má mezi svými předky někoho, kdo bojoval na italské frontě. Válka osudy lidí ovlivňovala dlouho po svém skončení...

16.7.2019 v 14:31 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 304 | Diskuse

Přemysl Čech

Nové "služby" České pošty

Vždycky jsem si, asi bláhově, myslel, že pokud není uvedeno jinak, tedy pokud nedáte někomu ověřenou plnou moc, je výplata důchodu určena do vlastních rukou adresáta. A nebo. A nebo?

16.7.2019 v 14:10 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 921 | Diskuse

Vladimír Zeman

Ještě jeden nejen o Gottovi.

Nemyslel jsem, že na téma Gottovy narozeniny něco napíšu. Ale protože se přitom rozebírají i jeho postoje za totality, tak si myslím, že je k tomuto období třeba ještě něco dodat.

16.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 1245 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 23.43 Průměrná čtenost 1400

Loni na podzim mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Diskuse ke svým příspěvkům však neotvírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já ale považuji za zlo právě diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na které reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz