Druhá dávka ironie, která krve neupije

Po včerejší první dávce mi zavolal jeden můj stálý čtenář, aby mi sdělil, že jsem ho vyprovokoval k četbě všech čtyřiceti volebních listků. A zaměřil se na hledání jmen stávajících poslanců, kteří se pokoušejí obhájit svůj mandát.

Pár jich našel a položil mi otázku, co si o jejich úsilí myslím. Jestli jsou ti poslanci tak spokojení se svým výkonem, nebo se svým platem. Ale protože už delší dobu raději nemyslím - od toho mám své volené zástupce - omezil jsem se na konstatování, že platem to urřčitě nebude, protože, pokud vím poslanci Evropského parlamentu mají přibližně stejný plat jako já důchod. A víte, co mi řekl: "No jo, ty vole, ale v eurech!"

Ale já jim ten jejich plat stejně nezávidím. Dovedu si představit, jak se na něj musí nadřít a co se do toho Bruselu nalítají, zatímco mě chodí důchod na účet, aniž bych musel hnout prstem či zadkem. Až mě z toho přepadly výčitky svědomí. A tak jsem aspoň připravil další dvojitou dávku partajní satiry. Tady je:

Piráti útočí na Brusel

Historicky s piráty

nedělali ciráty.

Věšeli je na ráhna,

je to praxe pradávná.

Zatím ale útočí.

Berou ztečí úbočí,

i když stojí v rovině.

Je v tom Bartoš nevinně?

Nová Bílá Hora?

Strejček vůl, teta kráva,

každej půl rady dává.

Jeden zleva, druhý zprava,

my jdem středem! Dobrá zpráva.

Vždyť ká dé ú čé es el

není doma u vesel.

Chce to dobýt Evropu

a odvrátit potopu!

Zrušit daně z restitucí

svedou jenom správní kluci.

Ti ubrání víru pravou

před tou druhou, příliš dravou.

A to je pro dnešek všechno. Hezký předvolební víkend!