Sobota 18. ledna 2020, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. ledna 2020 Vladislav

Pár poznámek k rozhovoru s Jiřím Suchým (s aktuálním přesahem)

16. 11. 2019 11:15:46
Už týden se na nás valí rozhovory, vzpomínky, sociologické výzkumy a analýzy ke 30. výročí VLKR jako ta kaše z pohádkového hrnečku. Mnohé ohýbají pravdu jako dřevo na houpací křesla Thonet, ale najdou se i výjimky.

Dnešní rozhovor s Jiřím Suchým na Novinkách.cz k nim patří. Je to pěkný rozhovor a hezky se čte. Ale že by byl dnešní konsumismus o tolik lepší než tehdejší pseudokomunismus, jak z něj vyplývá, se mi nezdá. Nedostatek zboží vystřídal jeho přebytek, takže nám ho musí dnes a denně ze všech koutů vnucovat reklama (často hloupá a otravná), nedostatek svobody projevu vystřídala svoboda téměř bez hranic, která vedla ke každodenní sprostotě a kapitalismu volné loupeže, předběžnou cenzuru první republiky a poúnorového dvacetiletí vystřídala tzv. následná cenzura normalizačního období a tu zase ta dnešní, neviditelná, ale o to zákeřnější cenzura mlčením či varováním a na internetu někdy rovnou i mazáním. Atd., atp.

Pravda, každý žijeme svůj vlastní život a naše zkušenosti jsou tím pádem rozdílné. Chápu, že Jiří Suchý, kterého jsem vždycky obdivoval a stále přiměřeně obdivuji, se dnes cítí mnohem lépe, než třeba na jaře roku 1989, kdy jsme spolu seděli v Klášterní vinárně na Národní třídě (už neexistuje, je tam místo ní předražená reastaurace pro movité zahraniční turisty) a já mu nabízel, že ho navrhnu na udělení titulu zasloužilý umělec, což odmítl. Ale já se paradoxně cítil nejlépe v v prvních osmi měsících roku 1968 a pak v následujících dvou letech, kdy jsem utekl z Hydroprojektu, kde jsem první dva roky po promoci pracoval, před hrozícími postihy do tehdejšího Tylova divadla a dělal tam obyčejného kulisáka, abych se tak vyhnul prověrkám z počátku 70. let. Prověrkám, které tehdy připravily o práci či kariéru více než 300 000 lidí.

V roce 1989 jsem už takový nos neměl a čistkám, jež sametově rozpoutalo Občanské fórum a při kterých přišlo o svou práci a možnost karierního či odborného růstu opět více než 300 000 lidí, jsem neunikl, takže jsem byl dva roky bez práce a bez podpory v nezaměstnanosti, protože mi bylo trapné jít o ni žebrat na pracák.

Rozdíl byl vlastně jen v tom, že lidé politicky a existenčně zlikvidovaní na počátku normalizace, museli pracovat, jinak by byli stíhání pro tzv. příživnictví, takže většinou se uchytili v dělnických profesích, zatímco po Velké listopadové kapitalistické revoluci měli ti politicky a profesně zlikvidovaní občané možnost začít podnikat. Mnozí ji s úspěchem využili, což je dnes trnem v oku mnohým, kteří se dnes sejdou na Letné na mejdanu pořádaném "chvilkovými milionáři".

Do jisté míry právem, protože všechny ty malé i velké privatizace, včetně nechvalné známé kupónovky, výprodeje národního majetku a tunelování státních podniků stály na počátku onoho marasmu, kterým se brodíme dodnes. Jenže jim nedochází, že dávat v demokratické společnosti politikům zvoleným ve svobodných volbách ultimáta zavání bolševismem úplně stejně jako nacismem.

Z Mikiho Mináře by měl radost Hitler stejně jako Stalin, Gottwald, Mussolini, Franco, Pol Pot nebo Pinochet.

Už chybí jen heslo: "Diktátoři všech zemí spojte se!"

Autor: Jaroslav Čejka | sobota 16.11.2019 11:15 | karma článku: 33.55 | přečteno: 1039x

Další články blogera

Jaroslav Čejka

Proč Havel? Čert ví proč

České televizi se zase jednou něco povedlo. Ve stejný den nasadila ve večerním vysílání ČT2 dokument Vojtěcha Jasného Proč Havel? i pohádku Čert ví proč, která byla natočená roku 2003. To tvůrce omlouvá. Dnes už to víme i my.

30.12.2019 v 20:18 | Karma článku: 32.66 | Přečteno: 1278 |

Jaroslav Čejka

Chraň nás, Pane, před malými škůdci!

Zaujal mě ironický článek J. Dvořáka "Proč premiér podá demisi až po neděli", a to natolik, že nedokážu odolat a pokusím se o vlastní pohled na "chvilkové milionáře", přestože jsem si takové věci už před nějakou dobou zakázal.

22.6.2019 v 11:44 | Karma článku: 36.38 | Přečteno: 1077 |

Jaroslav Čejka

Volby a milion chvilek

Volby do Evropského parlamentu jsou na spadnutí. Jejich výsledek hodně napoví i o osudu demomstrací na náměstí českých měst. Prognózy se ovšem různí. Bude-li hezky, mladí voličí prý vyrazí do přírody a k volbám půjdou jen starší.

23.5.2019 v 18:16 | Karma článku: 25.39 | Přečteno: 1118 |

Další články z rubriky Společnost

Radek Šostý

S přeškrtnutým Zemanem na tričku

Objevil se z ničeho nic u nás v obýváku. Díra v uchu, kruh v nosu, na hlavě zelený přeliv a k tomu pražský přízvuk. „Říkej mi Johny“, a natáhl ke mně hubenou ruku, na které měl vytetované nějaké japonské znaky.

18.1.2020 v 10:32 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 118 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Manželské toccaty a fugy - telefonování

Nevím, jestli existuje nějaká genderová studie ohledně rozdílu mezi telefonním hovorem muže a ženy. Pokud ano, výsledky se úzkostně tají. Výsledky jsou totiž alarmující.

18.1.2020 v 9:29 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 245 | Diskuse

Václav Dlouhý

Prezident je mrtvý, ať žije předseda.

Osobně si myslím, že nejvhodnější pozice pro Putina je místo na lavici obžalovaných u Haagského tribunálu. Přesto jsem se nemohl ubránit určitému zvrácenému obdivu k jeho poslední domácí politické manipulaci.

18.1.2020 v 9:29 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 185 | Diskuse

Filip Vracovský

Stravenky ano, nebo ne?

Jako hospodskej bych měl nejspíš plakat, neboť mezi mne a koncového zákazníka vstupuje další subjekt, jako člověk ovšem volám ano, ano....

18.1.2020 v 9:08 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 344 | Diskuse

Martin Prášek

Amatéři dají státu 401 miliónovou lekci z IT. Za jediný víkend

Causu o eshopu na prodej dálniční známky, za světe div se, 400 milionů korun, rozhodně přehlédl málokdo.

18.1.2020 v 8:00 | Karma článku: 30.86 | Přečteno: 735 | Diskuse
Počet článků 221 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1400

V říjuu roku 2018 mi bylo 75 let a při té příležitosti mi vyšla už čtyřicátá knížka - "puzzle story" Magická setkání, která zahrnuje i povídky, resp. epizody publikované před časem na zdejším blogu. Dnes už sem píšu jen sporadicky a diskuse ke svým příspěvkům neotevírám, což mi mají někteří čtenáři za zlé. Já však považuji za zlo právě internetové diskuse, které se až příliš často zvrhávají v agresivní, lživé a sprosté útoky, na něž reagovat je ztráta času. Čtenáře, které zajímá můj životní příběh, odkazuji na svůj román Most přes řeku zapomnění s doslovem spisovatele a někdejšího disidenta Milana Uhdeho, nebo na svůj téměř šestihodinový rozhovor na stránkách Paměti národa. Ten je sice dostupný jen přihlášeným uživatelům, ale volně jsou tam k dispozici signifikantní úryvky v podobě tří cca dvouminutových videozáznamů i jejich textového přepisu.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz