Socky?

Pamatujete se na zvolání číšníka ve filmu Dědictví? „Nová doba! Host vyhazuje vrchního!“ Ale nová doba přinesla i nové pojmy. Třeba „blbky“, o kterých jsem psal včera. Anebo „socky“, slovo, ze kterého čiší domýšlivost a pohrdání.

Výraz „socka“ se dá (dejme tomu) akceptovat jako ironické označení městské hromadné dopravy, dá se snést i jako pojmenování těch, kteří nesáhnou na práci, ani kdyby je zabil, a radši somrují na ulici, ale říkat „socka“ lidem, kteří si musí vydělávat na živobytí v mizerně placeném zaměstnání, bydlí v panelákových „králíkárnách“ a nezmůžou se ani na chatu či pitomé auto, je prostě sprosté.

Zajímalo by mě, kdo s tím přišel jako první. Ale řekl bych, že žádný lidový génius to nebyl. Spíš nějaký zpanštělý šmejd, který už zapomněl, čím se živil za "socialismu“ on sám, nebo jeho rodiče. Ono samo slovo socialismus je dnes u mnohých lidí v hlubokém opovržení. Většinou proto, že vůbec nevědí, co vlastně znamená. Netuší, že socialistou byl i prezident Masaryk - a jak by také mohli, když nevědí ani to, že byl prvním československým prezidentem! Pletou si socialismus s komunismem a při zmínce o socialistickém přerozdělování dostávají osypky.

Asi jim nikdy nikdo neřekl, že k přerozdělování docházelo a dochází v každé společenské formaci – od prvobytně pospolné společnosti až po globalizovaný kapitalismus. Rozdíly jsou jen v tom, v čí prospěch se přerozděluje. Jestli ve prospěch těch úspěšných, nebo těch sociálně slabších. A jestli takové přerozdělování jednotlivce motivuje a celku prospívá, nebo naopak podporované demotivuje a společnosti škodí.

A ještě něco. Jedna ze zdejších velmi úspěšných (a možná že i nemálo školených) blogerek se tu nedávno děsila návratu k socialismu v souvislosti s postihem překupníků lístků na hokejová utkání. Se zápalem hodným lepší věci kopala za to, aby si každý mohl s tím, co si koupí, dělat, co se mu zamane. A to bez výjimky. Hlavně že z toho zaplatí daně! Ale já si na rozdíl od ní myslím, že každá hra má svá pravidla a své mantinely. Jestliže je ve hře něco, co je dotované, její požadavek (se kterým jinak souhlasím) prostě nemůže platit. Když někdo prodává něco dotovaného, má plné právo další prodej takového zboží či služby zakázat. A nezáleží na tom, jestli jde o vstupenky dotované buď ze státního rozpočtu, nebo z peněz nějaké společenské organizace, anebo o léky a zdravotní pomůcky dotované pojišťovnou.

To je přece věc elementární etiky, která je bohužel u nás v úpadku tak hlubokém, že jeho dna člověk pomalu nedohlédne. Černý trh je vždycky symptomem toho, že společnost a ekonomika nejsou zdravé. A argumentovat tím, že pro „socky“ (pardon, autorka psala o nezaměstnaných) to může být vítaný zdroj příjmu, je sice věcně správný, ale taky dost absurdní.

Kurva, hoši, Guten Tag! To už v nás cit pro spravedlnost úplně odumřel?