Hledá se prezident nebo rezident?

Současné hledání prezidenta, který by sjednocoval národ a byl uznávaný ve světě, prostřednictvím Kroměřížské výzvy (a div ne placenými inzeráty) mi připomíná jeden Renčínův vtip. Pokusím se ho tu, byť nepřesně, odvyprávět.

Na lavičce v parku sedí starší dáma, ke které přicházejí dva chlapíci s novinami v ruce a říkají: "Vy jste ta žena, co hledá čestného a milujícího muže, domácího kutila, abstinenta a nekuřáka, který neholduje drogám ani hazardu, má smysl pro rodinu, rád vypomůže v domácnosti a nevyvolává zbytečné spory a hádky? Pokud ano, tak vám přicházíme říct, abyste tu zbytečně nečekala, protože ten dobrý muž zemřel už roku 1896..."

Poslední průzkuzm toho, jak by si čeští voliči představovali budoucího kandidáta, napovídá, že by chtěli za hlavu státu buď svatou Terezu, nebo Mirka Dušína, protože preferují člověka, který by národ názorově sjednocoval, anebo někoho, kdo by nebyl ani tak prezidentem, jako spíš rezidentem nějaké cizí rozvědky, protože volají po člověku, který by byl ve světě uznávaný.

V prvním případě se nabízí možnost naklonovat T. G. Masaryka nebo Václava Havla. Ale ani takový klon TGM či VH by podle mne všechny Čechy a Moravany nesjednotil. To se jim, bohužel, nedařilo ani za jejich života, nebo jen v přelomových dějinných okamžicích.

Ve druhém případě pak navrhuji zvážit kandidaturu někoho ze stávajících agentů rozvědky té velmoci, se kterou sympatizuje většina voličů. To by se jistě dalo nějakým bleskovým průzkumem zjistit. Musel by to být ovšem rozvědčík českého původu, který v životě nevytáhl paty ze země na dobu delší než - dejme tomu -. jeden rok a který nemá žádné cizí občanství.

Pro který z mých návrhů se kroměřížští vyzyvatelé a posléze i poslanci a senátoři rozhodnou, je ovšem ve hvězdách.

Moje babička říkávala, že se ještě nenarodil člověk ten, který by se zalíbil lidem všem. A když se někdo ušklíbal nad tím, jakou že finalistku soutěže Miss Šereda si vybral za ženu ten či onen nešťastník, říkávala: "Kdybys měl jeho oči, taky by se ti líbila!"

Byla to moudrá žena a dožila se v plné fyzické i duševní svěžesti 94 let. Možná proto, že celý život těžce pracovala, střídmě jedla a pila, nikomu nic nezáviděla a druhé se snažila pochopit - ne jimi jen opovrhovat nebo je nenávidět.

Kdyby šlo mou babičku naklonovat, hned bych ji autorům Kroměřížské výzvy doporučil, abych jim ušetřil zbytečné hledání. Jenže to nejde. Takže nám asi nezbude nic jiného, než si počkat, jaké kandidáty "vygenerují" politické strany, nebo který z našich milých miliardářů se jneště rozhodne pokusit se o své "zvěčnění". (Osobně by se mi líbilo, kdyby volební dřevce křížil s Michalem Horáčkem jeho bývalý spoluautor výzvy Most z roku 1989 Michael Kočáb - to by aspoň bylo stylové.) A pak si mezi nimi nudeme holt muset vybrat toho, kterému dáme svůj hlas.

Ale jedním jsem si jist - ať už se stane příštím prezidentem naší těžce zkoušené republiky kdokoli, sjednocovat národ nebude. A všem mocným tohoto světa se také nezalíbí. To ani náhodou!