Vaše literární díla nechci hodnotit, ani nemůžu. nikdy jsem žádné nečetl a ani nebudu. Však to také nebylo tématem prezentace vašeho ega.

Jen mě zaráží jakým způsobem hodnotíte své funkcionářské působení v oblasti kultury, dokonce i v rámci ÚV KSČ a to v dobách, kdy desítky spisovatelů nemohlo publikovat, prý jste chtěl napravovat chyby normallizátorů a oháníte se i styky s disidenty

Pane Čejko, já vám nevěřím, podle mne jste si jen hýčkal své ego a to za jakoukoliv cenu.

Nevím, zda nejdete hodně dost tehdy nevydaných děl, které se dnes čtou jako májovky. Už ani harlekynky nejdou na odbyt.

Pan Čejka brečí a chvástá se jak Babiš a stejně tak to umí hrát na všechny strany. Je mi jedno, jak se vyrovnal nebo vyrovnává se svou kolaborací s komunisty, je to jeho věc. Co mi vadí, jsou jeho demagogie, proto jsem se ozval v jednom článku, jelikož neumožnil diskusi pod jeho článkem. A docela umně si z toho vyrobil vlastní PR jako autora knih. Já to číst nebudu.

Nečtěte! Já vaše blogy také dávno nečtu

Co dnes. Tehdejší svět už uletěl. Tenkrát jsem vám nemohl přijít na jméno a ještě dnes mám z vás nechutnou pachuť komunistických pohůnků. Chtělo by to více pokory. Tvrdit, že disidenti neměli zásadní vliv na změnu systému v demokracii je podobně nepřijatelné, jako když Válková hájí svůj článek spolupodepsaný Urválkem a myslí si, že s takovou fasádou může být důvěryhodnou ombudsmankou. Já bych se na ni neobrátil ani kdyby mě upalovali.

Na druhou stranu různé lidské postoje a zasazení chápu a dodnes o různých lidech přemýšlím. Jeden můj strýc byl zapálený komunista a v soukromí veselý a velice milý člověk. Změny se nedožil, tak nevím, co si doopravdy myslel nebo, co by si myslel dnes. Nepřestal jsem ho mít rád ve svých vzpomínkách. Ale možná byl třeba horší než vy. To je otázka náhody a rovněž jistého zveřejnění. Vy, a vaše normalizační generace jste pokřivili literární život nejméně dvou generací. Ale spravedlivě nutno dodat, že se to vlastně děje v každé době, jen se k tomu používají buď rovné nebo mocenské argumenty. Vy jste autory umlčeli, dnes si každý může vydat správně, co chce. Za to umlčování byste se trochu stydět mohl a měl. Ale chápu, že "literárům" jde vždy napřed o sebe a pak o ty ostatní.

Otřesen tím kým i vy umíte být a jak křišťálově jasně umíte napsat svůj názor, pane Hornere, vám dávám za pravdu všemi deseti.

P.S. proč tímto jazykem nepíšete i své blogy?

Tak jsem četl vaše příspěvky na ostatní diskutéry a ověřil jsem si, že jsem vás bodl do té správné Achillovy paty. Vy jste sebestředný a samolibý člověk. Ač několikrát zdůrazňujete negaci elitářství, kterým i jiné častujete, sám u sebe neopomenete vždy zdůraznit svou výjimečnost, nadstandardní schopnosti i s výčtem známých lidí, kteří se kolem vás mihli a vy kolem nich. Ani z jednoho vašeho příspěvku nečiší "dobře pane, paní, já taky tak", ale ze všech řve jen já Já JÁ. Vaše ego, pane Čejko, vysoce vyčnívá nad obrysy vašeho kabátu. A to je špatně.

Pane Buriane, já si další diskusi ponechám až na naše osobní setkání. Takže tady jen dvě poznámky. Tou první je, že ego asi opravdu nemám malé, to máte nejspíš pravdu.A ta druhá má podobu tří otázek: Už vás někdo třicet let soustavně hanobil, urážel a nepravdivě obviňoval jako mne, bránil vám ve vaší práci, diskriminoval vás a zadupával do země? Už vám někdo maloval na dopisní schránku a jmenovnku na dveřích šibenice a kosočtverce? A měl byste potom na mém místě chuť otvírat diskuse, které nakonec vždycky sklouznou v pavlačové hádky a klukovské přeměřování pindíků jako ve filmu Knoflíková válka?

p. Čejka zdravím. Na veřejných zdrojích, se o Vás toho docela hodně najít. Poctivě jsem očetl co se dalo, i hledím ! V úctě k Vašemu věku a obecně k člověku samému - Nemám právo Vás hodnotit. Vy jste pro mne i úkazem.- Člověk nepochybného nadání, který žije v nějaké době a ta se následně převrátí. Z pravicové, živno rodiny - levičák. Nechápu - respektuji. Až se doberete do centra ÚV KSČ kulturní oddělení - Zase padne režim ! V redakci Halo novin, správně vidíte Dinopark s Indiány ...

V dobrém slova smyslu, Vy jste prolezl pomyslnou barikádu z obou stran. Nepochybně máte kopec poznatků, zmařených nadějí. Vypadá to tak, že celoživotně sám se sebou vedete jakýsi Dialog - Který se následně odráží v tvorbě. Nic Vám nevytýkám, naopak přeji vše dobré + zdraví k tomu. Vždy, když se střetnu s reálnými podobnými osudy říkám si - Jaké jsem měl štěstí, že pocházím z blbé a režimu nepohodlné rodiny ! Bůh ví, jaké by byly mé cesty při uskutečňování společenského dobra ! Já jej taky realizoval v SSM.Klasika mládežnických ostud, bez ideologických přístupů. Ba, dokonce jsem demontoval režim - Známá příhoda, kterak jsme omámeni nápoji kvasnými - Zdemolovali rekreační zařízení ROH, které nám straníci s důvěrou zapůjčili. To kvasné omámení byl můj vrchol - Chvála rozumu a špatnému posudku!

Díky, pane Bučku! Víte, já v životě vystřídal 18 zaměstnání a musel jsem se více než desetkeát rekvalifikovat. Byl jsem vlastně na trhu práce flexibilní už v dobách, kdy se tomu ještě říkalo fluktuace. A skoro všude mě to bavilo a mnohde jse odvedl dost dobré práce. Snad kromě toho Hydroprojektu, kde mi nejen tekla v roce 1969 voda do bot, ale kde mi to ani moc nešlo a hrubě mě to tam nebavilo. Raději jsem psal a publikoval - v Hostu do domu, Literárkách, Červeném květu i jinde, A všude jsem potkával férové lidi i podrazáky - mezi dělníky i intelektuály, komunisty i antikomunisty, věřícími i ateisty. Já věřím v hrabalovské "perličky na dně", jen se musí umět hledat. A jsem rád, že i Bohumila Hrabala jsem poznal osobně. Nemám však rád elitářství a vyvyšování se nad obyčejné či chybující lidi a jsem přesvědčený že pozitivní energie investovaná do druhých se jednou nějak vrátí. Když ne mně, tak někomu jinému. Mimochodem, někteří bývalí disidenti se ke mně už léta chovají líp, než někteří bývalí soudruzi. Ale i naopak. Inu, tak už to v životě chodí.

V té inkriminované diskusi pod článkem pana Pavlíka jste prohlásil toto:

"Proč jinak by se se mnou scházeli, nebo mě kontaktovali již v předlistopadových, ale i polistopadových dobách lidé jako Havel, Topol, Wernisch, Bartoška, Horáček, Kocáb, Wernisch, Sidon, Srp a jiní a jiní."

Na můj dotaz:

"Když jste byl u disidentů tak dobře zapsán, jak to, že jste byl (podle vlastních slov) po sametovce dva roky nezaměstnaný?"

jste neodpověděl. Mohl byste tedy k tomu něco napsat teď?

Ono to kontaktování se dá vyložit všelijak. Schválně, jestli se mu zapsali do památníčku, nebo jestli má z toho kontaktu lékařskou zprávu o drobné fraktuře.

A zapomněl na dalajlámu.

A nebyli to spíš Jakeš, Biľak, Husák, Štrougal a tak? Časem si člověk ty lidi může poplést.

A nakonec se to zvrhlo a osedlány jsou komplexy spisovatelské.

Pane Čejko, celá tato anabáze má prostinký původ. Paní Valíková napsala blog o výroku Hrzánové, že by někteří voliči prý potřebovali voličské řidičáky. A představila si pod tím zkoušky z volebního systému ČR. Já ji oponoval tím, že těmi řidičáky je myšleno, aby každý volič věděl koho volí a proč a nezveřejňoval jako důvody své volby nesmysly a paradoxy, což je myslím si logické. Např. že nevolí ODS kvůli zlodějskému fotovoltaickému zákonu (ODS byla jediná proti němu). Těch příkladů je v politických diskuzích celá řada, např. že Babiš zatočí s oligarchy a privatizačními zbohatlíky.

Vy jste pak napsal samostatný blog, v němž jste mne nazval elitářem. Sice nevím proč, ale neotevřel jste diskuzi, protože ta je pod vaší úroveň. Zareagoval jsem tedy nekompromisně na vaše jméno jinde abyste si uvědomil, jaká je to podlost. Uvědomte si, že odmítat diskuzi jiným, které přetřásám, zároveň znamená se z ní také vyloučit zase někde jinde. A ejhle, nakonec jsem vás z té ulity vytáhl. Místo prosté diskuze rovnou celé blogy :-). A tím face to face jsem samozřejmě myslel diskuzi a možnost se v ní bránit.

Do Prahy nepřijedu, tohle mi za to nestojí. Vy ovšem do Strakonic přijet můžete, máte to hodinku autobusem, a ano, posedím s vámi, protože opak by byl vůči hostu velmi neslušný.

No a když jsme u té revoluční, odbojářské a bůhví jaké poezie, také vám tu hodím pár mých úderek.

Fajn den

DAV (VĚNOVÁNO STUDENTŮM 17.11)

Jak lucerna v bouři rozkročen tam stál

na líci hněv, jizev sled a lesk

jakoby čekal na potlesk či na chorál

jakoby křičel, že dnes to bylo naposled

Dlážděnou ulicí valí se ten dav

držme se za ruce, v tom je naše síla

a kdesi na Hradě se pečeť rozlomila

a s ní i jeden starý, ruský epitaf

Zasloužená karma.

Tak tak, napsal to bezvadně